Kolesový parník Vltava patří k menším parníkům. Byl konstruován kratší a užší, aby snadno a bezpečně proplouval plavebními komorami na nejvytíženější trati Praha – Štěchovice, pro kterou byl původně určen. Z důvodu četných nízkých mostů neměl ani vyhlídkovou palubu. Vyroben byl v loděnici PRAGA v Praze – Libni pod vedením hlavního konstruktéra, Ing. Benbenka.
Během 2. světové války, podobně jako řada jiných lodí, i parník Vltava musel plout pod německým názvem Moldau I., ale i nadále se však plavil po své obvyklé trase do Štěchovic. Na této trati fungoval až do roku 1990, kdy byl jako poslední provozuschopný parník po nehodě odstaven. V březnu až srpnu roku 1991 bylo plavidlo částečně opraveno a znovu uvedeno do provozu jako restaurační loď. Další, a prozatím poslední, rekonstrukce proběhla v roce 2009, kdy byl vzhledem k narůstající historické hodnotě parník kompletně restaurován, aby se co nejvíce přiblížil své původní podobě z roku 1940.
Parník Vltava měří 53 metrů na délku, 5,1 metrů na šířku a 9,10 m na šířku přes kolesnice. Výkon parního stroje je 112,5 kW (150 k). Celková kapacita lodi je až 300 míst, z toho je 120 krytých míst k sezení pro raut. Rychlost plavidla na klidné vodě asi 16,5 km/h. Parník má vlastní restauraci, kavárnu, bar, vinárnu i částečně krytou vyhlídkovou palubu.
Parník Vltava patří do flotily lodí Pražské paroplavební společnosti.