Zastavení 13 - Co tu žije?

Údolí jankovských rybníků je velmi významnou lokalitou z hlediska výskytu mnoha běžných i ohrožených a přísně chráněných živočišných druhů. Z obojživelníků, kteří v jarních a letních měsících spustí ohlušující noční koncert, zde můžete zaznamenat například velmi běžnou rosničku zelenou, ropuchu obecnou, skokana zeleného nebo vzácnou kuňku ohnivou, která se ozývá tlumeným „houkáním“. Z ptačí říše zde můžete pozorovat celou řadu kachen – např. kachnu divokou, poláka chocholačku, poláka velkého, kopřivku obecnou. Dále potápku roháče nebo potápku malou. V rákosí a orobinci se můžete vzácně potkat s chřástalem vodním a slípkou zelenonohou. Nad tímto porostem pak můžete vidět kroužit dravce motáka pochopa, který zde také hnízdí. Když není plný stav vody, lze pozorovat na písčinách či bahně pobíhat čejku chocholatou, kulíka říčního, konipasa bílého či pisíka obecného. Rozpětím křídel největší ptáci k vidění jsou – volavka bílá a popelavá, tajuplný čáp černý a v době tahu vzácný zatoulanec orlovec říční. Z říše savců se zde pravidelně vyskytuje vydra říční či netopýr vodní.

Josef Šusta – jankovský rodák, znamenitý hospodářský spisovatel a tvůrce novodobého českého rybářství
Josef Šusta se narodil 26. 11. 1835 rodičům, kteří měli v Jankově dva selské statky, řeznickou a hostinskou živnost, při níž byla i trafika. Po přání rodičů měl syn Josef tyto živnosti jednou převzít, ale on toužil po vzdělání a širším okruhu své působnosti. Proto roku 1849 odešel do Prahy na akademické gymnázium a v roce 1855 na hospodářskou akademii v Uherských Starých Hradech. Po ukončení studií přijal 1. října 1857 místo na uherském velkostatku ve Fölsö Szaszbereku, později na schwarzenberském panství v Postoloprtech v Čechách. Roku 1867 byl přeložen do jižních Čech na panství třeboňské, kde působil nejdříve jako správce, od roku 1873 jako vedoucí úředník celého polního hospodářství a od roku 1879 jako ředitel panství. Jeho odborné dílo zabývající se chovem ryb a historií rybníkářství ovlivnilo hospodaření nejen v Čechách a na rodném Jankovsku, ale jeho spisy byly přeloženy do všech evropských jazyků a japonštiny. Josef Šusta zemřel 15. 10. 1914 v Praze. Na hrázi rybníka Svět u Třeboně mu nechala Československá rybářská jednota v Čechách postavit pomník s nápisem: “Památce Josefa Šusty, nestora rybníkářství 1835–1914”.